Kruzenshtern

Postavena roku 1926 v loděnici J. C. Tecklenborg v Geestemünde jako poslední čtyřstěžňový nákladní bark; na vodu byla spuštěna 24. června 1926 pod jménem „Padua“ a byla poslední z proslulé flotily „Flying P-Liners“ hamburského rejdařství F. Laeisz.

Mezi srpnem 1926 a únorem 1932 podnikla osm plaveb kolem mysu Horn do Chile, většinou pro náklad ledku. Pak byla až do konce roku 1933 odstavená; se státní podporou se vrátila do provozu a v říjnu 1933 vyplula do jihoaustralského Wallaroo pro obilí určené do anglického Avonmouthu. Po další cestě do jižní Austrálie absolvovala ještě čtyři plavby do Chile; poslední nákladní plavba začala v říjnu 1938 v Bremerhavenu, vedla do Chile a Austrálie a skončila v červenci 1939 v Glasgow.

Válku strávila odstavená ve Flensburgu; v lednu 1946 byla odtažena z Hamburku do Svinoústí a předána Sovětskému svazu jako válečná kořist pod jménem „Kruzenštern“.

Do roku 1959 zůstala v přístavu; při přestavbě v letech 1959–61 dostala první pomocné motory. V letech 1961–65 prováděla hydrografický a oceánografický průzkum v Atlantiku, Západní Indii a Středomoří a zároveň cvičila námořní kadety. Roku 1965 přešla pod sovětské ministerstvo rybolovu s domovským přístavem v Rize a cvičila námořníky a důstojníky rybářské flotily. V letech 1968–72 dostala nové motory a záď jí prodloužili tak, aby splynula s prostřední nástavbou.

Roku 1974 byly „Kruzenštern“ a „Tovarišč“ prvními sovětskými loděmi, které startovaly v mezinárodním závodě Tall Ships Race; roku 1976 jela transatlantický závod k dvoustému výročí Spojených států a od té doby je pravidelnou účastnicí západních závodů a akcí, včetně Kolumbovy regaty 1992 a Tall Ships 2000.

Roku 1980 se domovským přístavem stal Tallinn, roku 1991 Kaliningrad; od roku 1992 ji provozuje kaliningradská námořní škola pod ruským ministerstvem rybolovu.

V letech 1995–96 obeplula svět po stopách Johanna Adama von Krusensterna, po němž nese jméno. Plavba pod kapitánem Olegem Sedovem měřila 34 242 námořních mil a trvala 238 dní; vedla kolem mysu Horn i mysu Dobré naděje po trase Kaliningrad – Santa Cruz de Tenerife – Rio de Janeiro – mys Horn – Tahiti – Moorea – Havaj – Tokio – Vladivostok – Singapur – mys Dobré naděje – Kapské Město – Santa Cruz de Tenerife – Kaliningrad.

Johann Adam von Krusenstern (1770–1846), rusko-baltský mořeplavec a cestovatel, velel první ruské plachetní výpravě kolem světa.