Alma Doepel

Postavil ji Frederik Doepel na řece Bellinger v Austrálii a spuštěna byla 10. října 1903 s registrací v Sydney. Vozila dřevo z Port Macquarie a od řeky Bellinger na Nový Zéland.

Roku 1916 ji koupila firma Henry Jones & Co, výrobce marmelád z Hobartu, a vozila s ní marmeládu a později dřevo na pevninu, hlavně do Melbourne. V roce 1942 ji zabavila armáda, sundala jí dva ze tří stěžňů, dala jí silnější motor a pod označením AK82 s ní vozila náklad a vojáky.

V roce 1946 začala přestavba zpět na plachetnici pro dopravu dřeva se základnou ve St. Helens na východním pobřeží Tasmánie. V letech 1959–61 stěžně opět zmizely a loď až do roku 1975 vozila vápenec.

Roku 1976 ji převzali Michael Wood a David Boykett ze společnosti Sail and Adventure Ltd. a obnovili ji. V roce 1987 se zúčastnila festivalu Sydney Tallship Festival a až do roku 1998 sloužila k výcviku; pak zůstala pro nedostatek peněz nečinná ve Victoria Docku.

V dubnu 2001 byla převezena do Port Macquarie, kde je u nábřeží Lady Nelson denně přístupná veřejnosti s prohlídkami. V roce 2004 získala vládní grant na obnovu a plánovalo se, že bude vozit turisty kolem přístavu i podél pobřeží do Coffs Harbour.

Jméno nese po dceři svého stavitele.